Jak vznikají nemoci KVS?

VÅ¡eobecnÄ› se ví, že Äeský národ umírá nejÄastÄ›ji na kardiovaskulární onemocnÄ›ní. K tomuto typu onemocnÄ›ní vede náš styl života, takže je docela jednoduché se tÄ›mto chorobám vyhnout nebo je aspoň co nejvíce oddálit. Mezi nejÄastÄ›jší patří infarkt myokardu. Ten obvykle vzniká v momentÄ›, kdy se ucpe céva zásobující krví (a tedy kyslíkem a živinami) srdeÄní sval. Toto ucpání může vzniknout tehdy, kdy je stÄ›na cévy poÅ¡kozena ukládáním tukových látek z potravy. Ty se do stÄ›n cév mohou ukládat, pokud jich je v krvi mnoho a tÄ›lo je již nedokáže zpracovávat. Prvotním problémem je samozÅ™ejmÄ› nadbytek tuků (pÅ™evážnÄ› živoÄiÅ¡ných) ve stravÄ›.

Pokud se tyto látky zaÄnou ve stÄ›nÄ› cév ukládá, organismus na nÄ› urÄitým způsobem reaguje. V tomto místÄ› vzniká velmi specifická zánÄ›tlivá reakce, dochází tak k dalšímu prohlubování problému. V tomto postiženém místÄ› je stÄ›na lehce vyboulená, ale samo o sobÄ› toto k úplnému uzavÅ™ení nepovede. NejvÄ›tší problémem je to, pokud silou narážející krve se nemocná sliznice poÅ¡kodí jeÅ¡tÄ› více. Tak dojde k tomu, že organismus zahájí koagulaÄní kaskádu, jak by v případÄ› jiného poÅ¡kození stÄ›ny cévy také mÄ›l. Jenže takto dojde v místÄ› zúžení k vytvoÅ™ení krevní sraženiny, a ta způsobí zamezení toku krve. Myokard, který není zásoben krví zaÄíná pomalu odumírat.

Projeví se to bolestí, duÅ¡ností, palpitacemi, ztrátou vÄ›domí. Pokud vÄas zasáhneme, můžeme pacientovi pomoct tak, že ataku pÅ™ežije bez následků. KromÄ› infarktu myokardu je pak velmi Äastou příÄinou smrti cévní mozková příhoda, zkrácenÄ› CMP. Ta může vzniknout tak, že do cév, které zásobují mozek vletí trombus a opÄ›t dojde k omezení zásobení mozku krví. Nebo naopak se může stát, že praskne cévní malformace Äi jiná drobná cévka a krev se z ní zaÄne vylévat do prostoru mozku. Pro pacienta je opÄ›t nejdůležitÄ›jší, abychom vÄas zareagovali a pÅ™ivolali pomoc.